www.janzenodus.cz rubrika ix - Staroměstský mariánský sloup Má šestá až jedenáctá interpelace před zastupitelstvem hl. m. Prahy, od listopadu 2014 do března 2015
Má šestá až jedenáctá interpelace před zastupitelstvem hl. m. Prahy,
od listopadu 2014 do března 2015
O dva roky opožděné umístění šesti interpelací
Šest interpelací, které jsem před zastupitelstvem hl. m. Prahy postupně pronesl v poslední čtvrtině r. 2014 a potom v první čtvrtině r. 2015, umisťuji na svou webovou stránku se zpožděním dvou roků, v září 2017.
Abych usnadnil čtení bilančního komentáře, kterým ucelený soubor jedenácti interpelací uzavřu (ale zvlášť upozorním na jakoby vtipný podvod radního Jana Wolfa z 26. března 2017!), některé věty zvýrazním.
Listopad 2014
Interpelace před zastupitelstvem hl. m. Prahy 26. 11. 2014
Interpeloval jsem novou primátorku, Adrianu Krnáčovou, M.A., MBA.
Vážená paní primátorko, vážené zastupitelstvo,
k omylům předchozí Rady patří rozhodnutí, aby byl obnoven staroměstský mariánský sloup, vztyčený v r. 1650 a stržený v r. 1918.
Ctitelé sloupu tvrdí, že Ferdinand III. chtěl pomníkem poděkovat Panně Marii za to, že v r. 1648 ochránila pravobřežní Prahu před útočením švédského vojska. Ale toto tvrzení hrubě falšuje dějiny, protože úplně zamlčuje, že kromě účelu právě zmíněného měl pomník ještě jeden účel další, a sice tento:
Pomníkem chtěl Ferdinand III. slavit Pannu Marii také, nebo dokonce především! za to, že podle jeho bludného náboženského přesvědčení to byla ona, která Ferdinanda II., jeho otce, v měsících po bitvě na Bílé hoře upevňovala v tradičním katolickém odporu k svobodě svědomí, a konkrétně, že ona císaře inspirovala, aby dal v Praze dílem stít a dílem oběsit šestadvacet evangelíků a jednoho údajně zrádného katolíka, v den letního slunovratu r. 1621.
Podle některých byla ta poprava spravedlivým trestem za dvojnásobnou vzpouru těch evangelíků: Nejen proti legitimnímu vladaři pozemskému, ale také proti nesporné Královně nebes, která ale nad povstalci slavně zvítězila na Bílé hoře, aby potom přivedla ty zločince na zaslouženou popravu do Prahy, před staroměstskou radnici.
Ale podle jiných byla ta poprava naopak hanebnou (dnešním termínem:) justiční vraždou, z neřádných důvodů náboženských a politických.
V našem 21. století bychom snad nemuseli uhýbat před otázkou, zda měli pravdu ti, kdo v 17. století i později popravu schvalovali, nebo ti, kdo ji od začátku odsuzovali. Nemělo by nám v této věci pomoci několik stovek odborných historiků? Ale jejich drtivá většina k otázce sloupu zarytě mlčí. Apeluji na radní hlavního města, aby je konečně už probudili z jejich lhostejnosti. Rada by se měla dotázat co největšího počtu odborníků na české dějiny na jejich stanovisko. Apeluji na radní hlavního města, aby se dotázali neprodleně, a hlavně veřejně.
Prosinec 2014
Interpelace před zastupitelstvem hl. m. Prahy 18. 12. 2014
P Ř E H L E D
návrhů, připomínek a podnětů občanů hl. m. Prahy přednesených
na 2. zasedání ZHMP dne 18. 12. 2014
Termín vyřízení: - dotazů, připomínek a podnětů členů ZHMP
přednesených na 2. ZHMP dne 18. 12. 2014
18. 1. 2015
INT. č. 2/10 Jan Zeno Dus
- interpelace směřovala na radního Wolfa
argumenty proti stavbě Mariánského sloupu se žádostí o přehodnocení postoje HMP k jeho obnově
na interpelaci reagoval radní Wolf
vyřízeno přímo na zasedání ZHMP
P. Dus: Vážená paní primátorko, vážené zastupitelstvo, předchozí Rada na podzim roku 2012 chybně rozhodla, aby byl obnoven staroměstský mariánský pomník, vztyčený v roce 1650 a stržený v roce 1918. Radu tenkrát přesvědčil Ing. Václav Novotný, radní pro kulturu, nakonec náměstek primátora. Ale radil se o pomníku jenom s historiky neseriózními, kteří mu zatajili toho pomníku původní účel, a sice, že císař Ferdinand III. ho postavil na památku veřejné popravy předáků stavovského povstání z května roku 1618. Předchozí císař Ferdinand II. popravu pečlivě zařídil, a když o 29 roků později postavil jeho syn děkovný pomník Panně Marii, umístil ten pomník přesně před popravištní místo z 21. června roku 1621, aby tím demonstroval, co měl pomník oslavně připomínat – právě tu popravu. Proti pomníku jsem letos na tomto místě interpeloval od března do června každý měsíc, po páté v září, takže dnes tu stojím po šesté. [J. Dus vsunuje 20. 8. 2017: Ve skutečnosti jsem interpeloval ještě také v listopadu 2014, takže 18. 12. 2014 jsem stál před pražskými zastupiteli po sedmé.] Ale pan Ing. Novotný před mými argumenty důsledně uhýbá. Proto vítám, že na nynějšího radního pro kulturu pana Jana Wolfa mohu apelovat, aby napravil zanedbání svého předchůdce a seriózních historiků se dotázal, zda mluvím pravdu, nebo zda klamu, když upozorňuji, že původní pomník byl postaven proto, aby v následujících stoletích oslavoval zmíněnou popravu. Oba císařové, otec i syn, se pomstili, každý jinak, sedmadvaceti českým a německým šlechticům a měšťanům za to, že spravedlivě povstali na obranu svobody svědomí. Otec se pomstil popravou, syn se pomstil pomníkem. Ale císař syn přitom zhanobil biblickou Pannu Marii, protože tím pomníkem ji lživě představil jako nějakou nepřítelkyni svobody svědomí a krutou hubitelku evangelíků. Takový památník by přece neměl být obnoven. Děkuji za pozornost.
Nám. Dolínek: Děkuji za dodržení časového limitu. Nyní bych prosil o odpověď pana radního.
P. Wolf: Vážený pane Jane Zeno Duse, můj postoj k dané záležitosti – děkuji, že jste zmínil mé předchůdce. Já tady musím říct, že se ztotožňuji s jejich názory, a to ať už to byl pan primátor Bohuslav Svoboda, tak můj předchůdce náměstek Václav Novotný, protože asi nám nepřísluší úplně zde hodnotit politický postoj doby roku 1650, proč daný mariánský sloup byl postaven. My bychom se na to měli dnes dívat z pozice architektury a historických hodnot. Nikdo neodmaže jednu věc – že Evropa vznikla na žido-křesťanských základech. Ode mne zvlášť takto bude znít odpověď, protože mám stejnou odpověď jako na předcházející interpelaci na mne. Jsem praktikující katolík a za mariánským sloupem stojím. Na druhou stranu i veškeré studie, které byly v tomto směru udělány, tak už ukázaly to, že tento sloup na Mariánském náměstí byl daleko dříve než Šalounův pomník Jana Husa. Byl vlastně zbořen v tom roce 1918 žižkovským pekařem, který v návalu emocí z poražení císařství chtěl jakýmsi způsobem deklarovat svůj politický postoj. Následně bylo jasně řečeno nebo historiky a možná i politiky ukázáno, že onen sloup mariánský tam patří, stejně tak jako kdysi tam byla Krocínova kašna na Staroměstském náměstí a ten daný trojúhelník byl vyvážený. Já si myslím a věřím, že za našeho působení zde v Radě se naopak mariánský sloup dokáže tam vrátit a my budeme jeho – nechci říkat stříhání pásky, ale umožníme lidem, kteří zas naopak za mariánským sloupem stojí, aby tam mohl být postaven. Děkuji.
Nám. Dolínek: Děkuji. Máte určitě prostor pro doplňující dotaz nebo doplňující poznámku. Prosím, prostor je váš.
P. Dus: Pane radní, své stanovisko vám blíže vysvětlím obšírným dopisem, který vám pošlu a který také zveřejním.
Leden 2015
Interpelace před zastupitelstvem hl. m. Prahy 22. 1. 2015
P Ř E H L E D
návrhů, připomínek a podnětů občanů hl.m. Prahy přednesených
na 3. zasedání ZHMP dne 22. 1. 2015
INT. č. 3/9 Jan Zeno Dus
- interpelace směřovala na radního Wolfa
k problematice obnovení staroměstského Mariánského sloupu
na interpelaci reagoval radní Wolf
vyřízeno přímo na zasedání ZHMP
P. Dus: Vážená paní primátorko, vážené zastupitelstvo, moje vyjádření také bude o hlavním městě, i když z trochu jiné strany, nakonec ale také o penězích. Když mi při vaší minulé veřejné schůzi odpověděl radní pro kulturu pan Pavel Wolf - (Namítá: Jan.) – Jan? Velice prosím o prominutí, omlouvám se – na mou interpelaci ve věci staroměstského mariánského pomníku, reagoval jsem slovy „Pane radní, své stanovisko vám blíže vysvětlím obšírným dopisem“. Ale po zvážení toho, co pan radní minule proslovil, opravuji svůj slib nebo závazek. Ovšem nic neměním na svém úmyslu přesvědčit vás zastupitelky a zastupitele hlavního města, že byste měli zrušit lehkomyslné rozhodnutí předešlé Rady, aby byl obnoven pomník, který byl na Staroměstském náměstí vztyčen v roce 1650 a stržen v roce 1918. Také na pana radního pro kulturu znovu apeluji, aby se dotázal seriozních historiků, zda mluvím pravdu nebo zda klamu, když upozorňuji, že původní pomník byl postaven k oslavě velké popravy z 21. června 1621. Ta poprava zdaleka ne podle všech, ale aspoň podle některých, a to především podle ctitelů Františka Palackého a T. G. Masaryka, byla justiční vraždou úctyhodných obránců svobody svědomí a českého státu.
Ale obšírné dopisy? Ty chci spíš než panu radnímu posílat odborníkům na české dějiny, aby potvrdili, že pomník skutečně byl postaven především na oslavu té barbarské popravy. Pan radní Wolf mě totiž zklamal tím, že mi oponoval s podstatně větší rozhodností, než to činil bývalý náměstek pro kulturu a než bývalý primátor, kterých se proti mně dovolával. Dokonce mi pan radní oponoval se suverénností skoro vítězoslavnou. Stačí ocitovat jeho závěrečná slova: „Já si myslím a věřím, že za našeho působení zde v Radě se naopak Mariánský sloup dokáže tam vrátit a my umožníme lidem, kteří zas naopak za Mariánským sloupem stojí, aby tam mohl být postaven.“ Děkuji za pozornost.
Nám. Dolínek: Děkuji také. Poprosím o rychlou reakci pana kolegu Wolfa, než započnou interpelace zastupitelů. Prvním, kdo bude interpelovat, bude pan zastupitel Kubišta.
P. Wolf: Vážený pane Jane Zeno Duse, děkuji za vaši interpelaci i za vaše závěrečná slova. Asi není zde to správné fórum, abychom zde diskutovali historická fakta. Dle mých informací z historických pramenů lze říci, že Mariánský sloup byl na Staroměstském náměstí postaven díky tomu, že na Mariánském sloupu byla ikona Panny Marie Rýnské, která stála v čele pražských vojsk, která bojovala za třicetileté války a v podstatě pomohla tato ikona Pražanům před tím, aby Praha byla dobytá Švédy. Díky tomuto a na oslavu a poděkování Panny Marie Rýnské byl tento Mariánský sloup v roce 1650 postaven. Je to samozřejmě asi na delší diskusi. Není to na diskusi zde na zastupitelstvu. V každém případě si myslím, že ubírat právo jedné části společnosti, aby neměla možnost vyjádřit své cítění tím, že ona chce Mariánský sloup znovu obnovit, ne nově postavit, ale znovu obnovit na Staroměstském náměstí, není úplně dobré.
Musím říci, že si velmi vážím i druhé strany protestantů, kteří na Staroměstském náměstí také mají svůj symbol – Šalounovu sochu Mistra Jana Husa - při letošním výročí jeho 600. upálení. Myslím, že obě naše dominantní církve mají právo, aby na tomto významném náměstí měly své zastoupení. Děkuji.
Nám. Dolínek: Děkuji. Dám prostor na velmi rychlou reakci.
P. Dus: Já velmi krátce. Toto zastupitelstvo má nejen právo, ale přímo povinnost, aby rozhodlo s konečnou platností, jestli ten pomník tam má nebo nemá stát. Ale zároveň má toto zastupitelstvo další povinnost, předtím, než s konečnou platností rozhodne, aby se zastupitelstvo zeptalo odborných historiků, jestli mám pravdu nebo jestli klamu, když říkám, že ten pomník byl postaven k hanebnému účelu, aby oslavoval tu barbarskou popravu.
Únor 2015
Interpelace před zastupitelstvem hl. m. Prahy 19. 2. 2015
P Ř E H L E D
návrhů, připomínek a podnětů občanů hl. m. Prahy přednesených
na 4. zasedání ZHMP dne 19. 2. 2015
INT. č. 4 /1 Jan Zeno Dus
-interpelace směřovala na radního Wolfa
k problematice obnovení staroměstského Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí
na interpelaci reagoval radní Wolf
vyřízeno přímo na zasedání ZHMP
P. Dus: Vážené Zastupitelstvo, má dnešní interpelace na pana radního pro kulturu bude stručná. Znovu panu radnímu připomínám, k čemu jsem ho na tomto místě vybídl už 18. prosince a potom 22. ledna, aby se konečně už dotázal seriózních odborných historiků, sekulárních i církevních, zda mluvím pravdu, nebo zda klamu, když upozorňuji, že původní pomník byl postaven k trvalému oslavnému připomínání hromadné popravy z 21. června roku 1621.
Pan radní pro kulturu pokračuje v nedbalosti svého předchůdce pana Ing. Václava Novotného. Panu radnímu Novotnému se na podzim roku 2012 podařilo přesvědčit Radu hl. města, že Mariánský pomník by měl být obnoven na původním místě, tedy přesně před popravištěm z června 1621 a s Madonou, obrácenou čelem k někdejšímu popravišti, jako by byla nebeskou inspirátorkou barbarské popravy úctyhodných obránců svobody svědomí i obránců českého státu.
Pomník z roku 1650 nebyl poctivý mariánský pomník, byl to falešný, pseudomariánský pomník, který biblickou pannu Marii nehorázně potupil a zhanobil, jako by byla nepřítelkyní svobody svědomí a hubitelkou evangelíků. Takový pomník má být obnoven jen proto, že pan radní Novotný se před 2,5 roky opomenul zeptat odborných historiků, co oni říkají na to, aby takový pomník byl obnoven. Ale dnešní pan radní pro kulturu pokračuje v nedbalosti svého předchůdce, a jsem zvědav, zda do příštího veřejného zasedání tohoto Zastupitelstva napraví své závažné opomenutí. Děkuji za pozornost.
Nám. Dolínek: Děkuji. Slovo má pan radní.
P. Wolf: Dobré odpoledne, pane Zeno Duse, zdravím vás. Bohužel vás zklamu v tom, že od minulého Zastupitelstva se můj názor nezměnil, je stále stejný, a to je v tom, že Panna Marie Rynecká, která je jeho součástí, a věřím, že v budoucnu bude součástí Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, byla tam umístěna z důvodu toho, že v roce 1648 při obléhání Prahy švédskými vojsky Pražané v čele s touto ikonou znemožnili přístupu Švédů z levého břehu na pravý břeh.
Toto politické, možná mezi námi, dohadování, anebo nekonsensus je daný historicky a nepřísluší, a já se budu opět opakovat, zde na toto místo. Jsou to diskuse, které patří na akademickou půdu. Bavil jsem se na toto téma s několika profesory a většina profesorů zastává ten názor, který jsem vám já zde řekl, protože já ho akorát zde říkám svými ústy.
Překvapuje mě ta záležitost, že takto aktivně stále bojujete proti Mariánskému sloupu, protože si myslím, že současná doba je právě velmi příhodná českému ekumenismu, tzn., na Staroměstském náměstí je socha Šalounova na poctu upálení mistra Jana Husa, naproti němu Mariánský sloup by měl být připomínkou jiné slavné pražské události.
To je má odpověď, já věřím, že určitě tato socha, tento Mariánský sloup svým návratem na Staroměstské náměstí opět přispěje k ekumenismu právě v jedné jediné církvi Ježíše Krista. Děkuji vám.
Nám. Dolínek: Děkuji. Chcete reagovat? Máte nyní šanci.
P. Dus: Že pomník byl postaven jako projev díku Panně Marii za ochranu pravobřežní Prahy v roce 1648, to byl pouze vedlejší účel pomníku. Přední účel, hlavní účel pomníku skutečně byl, oslavit tu popravu. Slyšíme, že odborníci se vyjadřují v prospěch prvního názoru. Já prosím, aby byli tito odborníci vyjmenování a aby byly zveřejněny jejich odpovědi.
Březen 2015
P Ř E H L E D
návrhů, připomínek a podnětů občanů hl. m. Prahy přednesených
na 5. zasedání ZHMP dne 26.3.2015
INT.- č. 5/3 Jan Zeno Dus
– interpelace směřovala na radního Wolfa
ve věci obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí požadováno písemné vyjádření na dotazy pana Dusa z prosince 2014, ledna 2015 a února 2015
na interpelaci reagoval radní Wolf
stenozáznam předán k písemné reakci radnímu Wolfovi
P. Dus: Vážené zastupitelstvo, vážená veřejnosti, už třikrát jsem požádal pana radního pro kulturu – v prosinci, v lednu a v únoru – aby se dotázal odborných historiků, zda mluvím pravdu, nebo zda klamu, když upozorňuji, že staroměstský sloup byl vztyčen především proto, aby oslavně připomínal hromadnou popravu z 21. června 1621, protože dodnes mi není známo, že by pan radní Wolf to učinil. A protože pan radní prohlašuje, že podporuje obnovení sloupu jako katolík, žádám ho, aby se zeptal především katolických odborných historiků, snad nejlépe z Katolické teologické fakulty University Karlovy, zda jeden evangelický křesťan mluví pravdu, nebo zda šíří nějaké bludy, když katolíky varuje.
A zdůrazňuji ze svého ekumenicky přátelského vztahu ke katolické církvi, že pomníkem z roku 1650 jeho objednatel a autor jeho ideje císař Ferdinand III. pomluvil a modlářsky zfalšoval Pannu Marii, protože v rozporu se vším, co o ní čteme v bibli, představil matku Kristovu jako zapřisáhlou nepřítelkyni svobody svědomí a krutou hubitelku nekatolických křesťanů.
Žádám pana radního, aby zveřejnil odpovědi, kterých se mu možná dostane, a také jména dotázaných katolických odborných historiků. Konečně žádám pana radního, aby ode mne katolickým profesionálním dějepiscům tlumočil, že se proviňují proti své církvi, když si dosud nepovšimli toho, že staroměstský sloup byl postaven na oslavu teroristické popravy evangelických obránců svobody svědomí. A když, a to je také závažné, ti historici dosud nevzali vůbec na vědomí, že jejich druhý vatikánský koncil v předvečer svého ukončení 7. prosince 1965 manifestačně se prohlásil pro svobodu svědomí, takže závěr: Katolíci, kteří lehkomyslně a zaslepeně vyžadují obnovení pomníku z roku 1650, jsou v křiklavém rozporu s posledním koncilem své církve na způsob rozkolných lefebvristů. Děkuji za pozornost.
Nám. Dolínek: Děkuji. Požádal bych pana radního o reakci.
P. Wolf: Dobré dopoledne. Vážený pane Duse, vážení zastupitelé, vážení přítomní, jelikož jsem předpokládal a po minulých interpelacích od pana Zeno Dusa čekal tyto otázky, tak jsem mu tady připravil dopředu vyjádření odborníků – těch, o kterých řekl, že jsem nepředstavil. Já je můžu jmenovat. Jedná se o doc. Dr. Jiřího Tomáše Kotalíka, prof. Dr. Ing. Jana Royta, Ústav dějin křesťanského umění atd. Mám tady další jména – Miloš Solař. Budu toto předávat takto písemně, abyste viděl.
Co se týká opět našeho možná nesouladu s výkladem historie, jak už jsem řekl minule, asi není účelem našeho Zastupitelstva, abychom tady vykládali historii. Jde spíš o to, abychom se domluvili k rozumnému řešení.
Dovolím si tady přece jenom krátký úryvek z historie právě ohledně historie Mariánského sloupu. A je to velký protiv proti vyjádření pana Zeno Dusa. Mariánský sloup připomíná hrdinnou obranu Prahy z roku 1648 proti Švédům. Obléhání Prahy trvalo tři měsíce. Oblehatelů byla proti obráncům značná převaha. Po dobu obléhání Prahy se Pražané modlili u gotického obrazu Panny Marie, zvané Rynecká. Pro ten bylo po skončení války hledáno umístění. Nakonec byl obraz umístěn ve spodní dutině architektury sloupu. Sloup stál několik desítek metrů od domu, na kterém visel po dobu obléhání. Mariánský sloup byl postaven na místě, kde bylo v roce 1631 – a to je docela důležité datum – zneuctěno saskými vojsky staroboleslavské paladium. Tedy vy, kdo jste je znali, tak je to jeden z hlavních symbolů národa českého. Pražský Mariánský sloup byl postaven jako čtvrtý v Evropě. První byl v Římě v roce 1614, druhý v Mnichově 1638, třetí ve Vídni 1648 a čtvrtý Mariánský sloup tedy v Praze v roce 1650.
Mariánský sloup postavila Praha za své peníze na svém pozemku a byl vždy majetkem města. Takže jenom takto krátký vhled do historie. A teď je to asi opravdu na podání historiků, aby uznali, jak je. Jinak mám tady další pohledy architektů, že Mariánský sloup by se měl i z důvodu proporcionality Staroměstského náměstí vrátit na své původní místo.
Nám. Dolínek: Děkuji. Vím, že se nemám do toho co plést, nicméně mě to nepřesvědčilo. Nicméně pan Dus, prosím.
P. Dus: Tedy k tomu poslednímu, že sloup postavila Praha, tuto nepravdu vyvrátili už někteří historici. Kdyby to byla pravda, tak potom by lhal Ferdinand III., když dal vytesat do toho pomníku, že ten monument „učinil spravedlivý a zbožný král“. On nebyl ani spravedlivý, zbožný byl sporným způsobem, ale on to tam dal vytesat.
A já bych tady nechtěl zdržovat, proto řeknu - velice mě potěšil pan radní pro kulturu, že si vyžádal stanovisko hned tří historiků. A skutečně pan radní pro kulturu daleko odpovědněji bere svou funkci než jeho předchůdce inženýr Novotný a za to mu děkuji.
Ještě jednou 26. březen 2015
26. března 2015 jsem interpeloval nejen radního Jana Wolfa, ale také zastupitele doc. MUDr. Bohuslava Svobodu. Nicméně, někdejšímu primátoru, v březnu 2015 dokonce trestně stíhanému (byl nevinen, skuteční pachatelé jenom obratně odvedli pozornost od sebe), jsem vůbec nic nevytýkal, ani jsem ho o nic nežádal. Zato jsem mluvil v jeho prospěch. Sice jsem v té interpelaci řekl několik slov tvrdých, to ale jen o někdejším radním pro kulturu, zatímco pro docenta Svobodu, kdysi oklamaného jeho lehkomyslným náměstkem, jsem uvedl hned několik polehčujících okolností.
INT.- č. 5/6 Jan Zeno Dus
– interpelace směřovala na zastupitele Svobodu
ve věci obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí
na interpelaci reagoval náměstek primátorky hl.m. Prahy Dolínek
stenozáznam předán k písemné reakci zastupiteli Doc. Svobodovi
P. Dus: Vážená paní primátorko, vážené zastupitelstvo, vážená veřejnosti, interpeluji zastupitele docenta MUDr. Bohuslava Svobodu. Lituji, že tady není, ale svou interpelací – věřím – ho nezarmoutím. Pan docent Svoboda dne 18. září 2012, tehdy jako člen Rady a primátor, se podílel na usnesení Rady číslo 1457. Došla tehdy na Magistrát řada protestů, ale protestující obdrželi na své námitky, které od různých institucí a různých jednotlivců pochopitelně byly různé, všichni odpověď znění naprosto stejného. A to křiklavě nepravdivou odpověď a podepsanou tehdejším primátorem.
Ale rád upozorňuji, že pan docent má hned tři polehčující okolnosti. Za prvé, není odborný historik. Za druhé, tehdejším lehkomyslným radním pro kulturu nechal se tehdejší primátor přesvědčit pro to nešťastné usnesení společně s tehdejší Radou, a možná s celou. A za třetí, zmíněnou odpověď na různé protesty, přitom však odpověď skandálně stejnou, předložil primátorovi k podepsání bezpochyby zase tehdejší radní pro kulturu. Polehčující okolnosti pro někdejšího primátora jsou všechny závažné, a navíc v příštích týdnech a měsících může pan docent svůj tehdejší omyl odčinit, a sice tím, že podpoří můj apel na dnešního radního pro kulturu.
A nyní se musím omluvit. Když jsem si připravoval interpelaci na pana zastupitele, tak jsem ještě netušil, že pan radní pro kulturu už splnil to, oč jsem ho žádal, že tedy požádal historiky, aby se vyjádřili. Ale přeji panu docentu Svobodovi každý úspěch, který dříve jako primátor a dnes jako zastupitel i jako poslanec buď už zaznamenal, nebo ještě zaznamená ve svém úsilí o vymýcení korupce z tohoto města. V tomto úsilí tedy přeji nepřítomnému panu zastupiteli Svobodovi úspěch. To je všechno.
Nám. Dolínek: Děkuji. Text si bude pan Svoboda moci najít na internetu, bude moci určitě zareagovat, nebo jestli mi ho dáte, já mu ho předám. Děkuji.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chystám se zavěsit závěrečnou část souboru mých celkem jedenácti interpelací před zastupitelstvem hl. m. Prahy (a sice posledních šesti interpelací, pronesených od listopadu 2014 do března 2015) na svou webovou stránku www.janzenodus.cz. Chystám se to udělat s odstupem více než dvou let, v kterých se ale v kauze tzv. sloupu událo leccos důležitého. Také chci soubor těch jedenácti interpelací uzavřít bilančním komentářem.
Ale než to udělám, připojím doplňující informaci k desáté interpelaci, z 26. března 2015.
Doplňující informace k první z obou interpelací z 26. března 2015:
velké zklamání z radního Jana Wolfa
Na konci r. 2014, ale potom ještě dvakrát na začátku r. 2015, tedy celkem třikrát (v prosinci, lednu a únoru) jsem radního Wolfa velmi naléhavě požádal vždy o jedno a totéž: aby se odborných historiků zeptal, zda říkám pravdu, nebo zda klamu. Nyní tu jednu naléhavou žádost znovu zopakuji, a to ve všech jejích někdejších verzích, z prosince, z ledna, z února.
18. prosinec 2014:
„… že na nynějšího radního pro kulturu pana Jana Wolfa mohu apelovat, aby napravil zanedbání svého předchůdce a seriózních historiků se dotázal, zda mluvím pravdu, nebo zda klamu, když upozorňuji, že původní pomník byl postaven proto, aby v následujících stoletích oslavoval zmíněnou popravu.“
22. ledna 2015:
„… na pana radního pro kulturu znovu apeluji, aby se dotázal seriozních historiků, zda mluvím pravdu, nebo zda klamu, když upozorňuji, že původní pomník byl postaven k oslavě velké popravy z 21. června 1621.“
19. února 2015:
„Znovu panu radnímu připomínám, k čemu jsem ho na tomto místě vybídl už 18. prosince a potom 22. ledna, aby se konečně už dotázal seriózních odborných historiků, sekulárních i církevních, zda mluvím pravdu, nebo zda klamu, když upozorňuji, že původní pomník byl postaven k trvalému oslavnému připomínání hromadné popravy z 21. června roku 1621.“
Pochopitelně jsem také na březnové veřejné schůzi zastupitelstva znovu využil příležitosti a interpeloval radního Wolfa takto:
26. března 2015:
„Proto vítám, že na nynějšího radního pro kulturu pana Jana Wolfa mohu apelovat, aby napravil zanedbání svého předchůdce a seriózních historiků se dotázal, zda mluvím pravdu, nebo zda klamu, když upozorňuji, že původní pomník byl postaven proto, aby v následujících stoletích oslavoval zmíněnou popravu.“
Ale v březnu 2015 radní Wolf ten můj naléhavý apel opět ignoroval . Stejně jako v měsících předtím. Jenže
navíc mě radní Jan Wolf v březnu 2015 nestoudně oklamal,
a to nejen mne, ale také ostatní přítomné v hlavním sále magistrátu.
Pan radní vyvolal totiž v přítomných zastupitelích, a přítomné veřejnosti, a ovšem i ve mně dojem, že mi od profesionálních historiků předává písemnou odpověď na ten jeden můj tolikrát zopakovaný dotaz, zda mluvím pravdu, nebo zda klamu (když říkám, že mariánský pomník byl postaven na oslavu hromadné popravy z 21. 6. 1621).
Pan radní řekl přece toho 26. března 2015 tam v hlavní síni magistrátu všem přítomným toto: „Jelikož jsem předpokládal a po minulých interpelacích od pana Zeno Dusa čekal tyto otázky, tak jsem mu tady připravil dopředu vyjádření odborníků …. Já je můžu jmenovat. Jedná se o doc. Dr. Jiřího Tomáše Kotalíka, prof. Dr. Ing. Jana Royta, Ústav dějin křesťanského umění atd. Mám tady další jména – Miloš Solař. Budu toto předávat takto písemně, abyste viděl.“
Tehdy jsem pochybil. V jakési zmatenosti jsem toho dne odešel z budovy magistrátu, aniž jsem si od pana radního to písemné vyjádření tří odborných historiků vyžádal, a z jeho ruky převzal. (Ačkoli pan radní držel to vyjádření několik kroků ode mne v ruce.) Dokonce jsem si pro ono vyjádření došel do kanceláře pana radního až po čtyřech dnech, 30. 3. 2015. Papír s vyjádřením jsem tam převzal. Ale po jeho přečtení jsem zjistil, že mě pan radní podvedl.
Koho zajímá, jak Jiří Tomáš Kotalík, Jan Royt a Miloš Solař odpověděli na mou důležitou otázku, může si jejich vyjádření přečíst na webové stránce magistrátu, http://www.praha.eu/public/8/40/c8/2019544_584490__5.ZHMP_INT_OBC_CIT.pdf.
(V zápise se jedná o stránky 7-11. Radní Wolf tam ta tři vyjádření umístil jako přílohu k své odpovědi na mou interpelaci z 26. 3. 2015.) Kotalíkova odpověď je dlouhá, Roytova kratší, Solařova nemohla být stručnější. Navíc připojil pan radní jména deseti dalších umělců a historiků umění. (Jenom jména. Zřejmě se všech deset pánů ztotožnilo se souhlasným vyjádřením Miloše Solaře.) Ale na mou důležitou otázku (ještě jednou: zda říkám pravdu, nebo zda klamu, když říkám, že „sloup“ byl postaven na oslavu velké popravy z 21. 6. 1621) neodpověděl z těch tří pánů ani jeden. Všichni odpovídali jenom na otázku, zda pomník, stržený v r. 1918, má být na svém původním místě obnoven. Ale na to jsem se přece neptal. Ptal jsem se na něco jiného, nicméně velmi důležitého. K mému velkému překvapení, dokonce ohromení, se pan radní rozhodl, že na mou otázku odpoví podvodně. Možná to pokládal za povedený žertík.
Pan radní Wolf si byl zřejmě jist tím, že si to může dovolit. Zdá se, že se spolehl se na profesionální historiky, ať už na historiky umění, nebo historiky dějin všeobecných, a sice na několik málo odborných historiků církevních římskokatolických, stejně jako na mnoho stovek odborných historiků sekulárních: Že žádný z nich nepotvrdí mé tvrzení, že pomník z r. 1650 jednak měl trvale oslavovat velkou justiční vraždu z 21. 6. 1621, ale zároveň že měl, stejně trvale (žádné stržení pomníku v listopadu 1918!), oslavovat také Pannu Marii, jako nebeskou inspirátorku (prostřednictvím císařova otce, jejího věrného ctitele) té hromadné popravy obránců svobody svědomí, a evangelické víry, i samostatnosti českého státu.
Ale kdyby se nějaký takový historik přece jenom našel, že zůstane nepovšimnut. Stejně jako jeden historik-amatér, a kromě toho evangelický farář v důchodu, který se opovažuje odporovat úmyslu údajně chvályhodnému, aby konečně byla, obnovením a slavnostním znovuposvěcením pomníku, odčiněna údajná urážka Panny Marie z 3. listopadu 1918. (Dokonce aby byla ta údajná urážka odčiněna s dlouho dopředu deklarovaným souhlasem vedoucích představitelů církví protestantských, ne-li nakonec také s jejich ochotnou osobní účastí při posvěcení obnoveného pomníku.) Na to všechno se radní Jan Wolf zřejmě pevně spolehl.
Proč jsem s interpelacemi v kauze sloupu přestal
Na veřejnou schůzi zastupitelstva hl. m. v dubnu 2015 jsem nemohl přijít. Byl jsem nemocen, několik dní hospitalizován.
Ale tím spíš jsem nesměl vynechat schůzi květnovou. Netěšil jsem se na ni, protože jsem věděl, že svou interpelaci budu muset začít výtkou radnímu Wolfovi, a sice konstatováním, že 26. března mne uboze podvedl. Jako by mi tím chtěl demonstrovat, jak jsem bezmocný: Sice ho smím obtěžovat hloupými požadavky, ale tím si nepomohu. Jenom si tím řeknu o další podobnou lekci, jakou mi udělil 26. 3. 2015, tím předstíráním, že má pro mne připraveny tři odpovědi na mou několikrát zopakovanou důležitou otázku. Mariánský pomník totiž bude postaven. Vlivní katolíci, a jedním z nich je radní hl. m. Prahy Jan Wolf, si to s pomocí odborníků na dějiny umění vymohou. Tak to pan Wolf věří, a tak to bude.
Ale na veřejnou schůzi zastupitelstva jsem nepřišel ani v květnu 2015. Nemusel jsem, protože nedlouho před schůzí přišla zpráva tak naprosto nečekaná, že mě ohromila, a dá se říci šokovala. Především mě potěšila: Náměstek paní primátorky, Matěj Stropnický, překvapivě rychle i hladce přesvědčil radu hlavního města, aby téměř jednomyslně odmítla návrh radního Wolfa na stavební práce, které měly připravit vztyčení pomníku. Náměstek Stropnický se obešel bez mého argumentu proti obnovení tzv. sloupu, který jsem během předešlých dvanácti měsíců prosazoval při veřejných schůzích zastupitelstva tak vytrvale. Nicméně argument, který ke zkřížení vytrvale sledovaného programu radního Wolfa plně postačil, upozorňoval na protievangelický účel mariánského pomníku.
Díky překvapivému zákroku náměstka Matěje Stropnického „sloup“ pro mne přestal být problémem. Byl jsem rád, že na podvod radního Wolfa nemusím reagovat.
Úplně jiná situace po dvou letech, v září 2017
Římskokatolický pražský arcibiskup, pan kardinál Duka, se nenechal zákrokem náměstka paní primátorky z května 2015 ve svém úsilí o obnovení mariánského pomníku
zastavit. Plná podpora ze strany vedoucích představitelů hned několika protestantských církví dopomohla panu kardinálovi k úspěchu. (Na veřejnosti předstírali vedoucí protestantští představitelé proti obnovení pomníku odpor, a předstírají ho dokonce dodnes, ale tím se teď nebudu zabývat.) Dne 21. června 2017 vydal odbor výstavby Městské části Praha 1 povolení k obnovení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.
Na poslední chvíli, 29. července, vzchopil se k odporu iniciativní jednotlivec, člen Křesťanského společenství David Loula, autor výborně zformulované elektronické petice proti obnovení „sloupu“. Získal přes půldruhého tisíce podpisů, ale přívrženci „sloupu“ už dávno shromáždili podpisů násobně více.
Dnes, 14. září 2017, má ve večerních hodinách zastupitelstvo hlavního města rozhodnout, zda pomník bude, či nebude obnoven. Vůbec není vyloučeno, že se zastupitelstvo rozhodne pro obnovení.
Uspějí pan kardinál Duka a pan radní Wolf s obnovením „sloupu“?
I když mlčení odborných historiků obnovení pomníku umožní, bude úspěch obou pánů dočasný. Dříve nebo později dostatečný počet profesionálních historiků potvrdí, že hlavním účelem pomníku bylo oslavit Pannu Marii Neposkvrněnou jako nebeskou autorku hromadné popravy ze dne letního slunovratu r. 1621. Tím vznikne pro římskokatolickou Biskupskou konferenci v ČR obrovský problém, který bude narůstat.
Odesláno k zavěšení na webovou stránku 14. 9. 2017 nedlouho po půlnoci.