www.janzenodus.cz rubrika iv: „Poznámky” poznámka č. 13: „Barthovo ztroskotání na Dignitatis humanae 07.12.1965”
13. června 2025: rubrika č. iv, poznámka č. 13
Barthovo ztroskotání na Dignitatis humanae 07.12.1965
Touto „poznámkou“ č. 13, kterou nyní začínám psát pro rubriku č. iv (založenou r. 2010, s titulkem „Poznámky“), pokračuji v třech „článcích“ své mnohem mladší rubriky č. xiv, nadepsané „Sedmý říjen 2023“. (Brzy vysvětlím, proč jsem z „článků“ přešel do „poznámek“.)
V oněch třech článcích (z 4. 3. 2024, 19. 3. 2024 a 21. 4. 2025) ptal jsem se na význam teroristického útoku, spáchaného 7. října 2023 na moderním demokratickém státu Izrael (a jeho židovských i nežidovských obyvatelích a hostech).
a. Jedna otázka: Islamistická křišťálová noc? 7. října 2023?
Nepřipravili vedoucí íránští státní představitelé úděsný (ale také programový) masakr ze sedmého října 2023 jako jakousi svou islamistickou křišťálovou noc? Která má připomínat tu nacistickou? Tu z 9. na 10. listopad 1939?
Ta byla (neplánovanou) předehrou Hitlerovy, Himmlerovy, Heydrichovy atd. strašné genocidy (nejen antisemitské). Nepředstavovali si vedoucí íránští islamisti, že 7. říjen 2023 vstoupí do dějin jako památný začátek nejdřív poislámštění Palestiny (od řeky k moři) a potom Evropy?
Na téma „islamistická křišťálová noc“ bych nyní mohl dlouho psát, ale dám přednost jiným tématům. Nicméně: Vedoucí íránští politici dnes už vědí, či tuší, že 7. října 2023 spustili svůj programový teroristický útok předčasně, a že mají prohráno.
b. Ale má hlavní otázka od začátku je, ak na 7. říjen 2023 zareagovali vedoucí teologové křesťanských církví.
Jednak starších katolických, jednak mladších evangelických, jednak nejmladších protestantských.
Odpověď je skličující. Selhali, zbloudili, ztroskotali vedoucí teologové katoličtí, i evangeličtí, i protestantští.
Ovšem nesmíme zapomenout na důležité (nicméně tradičně už podceňované) anglikány.
U protestantů musíme pečlivě rozlišovat mezi jednak liberály (organizovanými v barthiánské Světové radě církví, World Counsil of Churches, která je od svého vzniku v r. 1948 rozložená politicky, morálně i teologicky, ale může se výrazně polepšit), jednak zřetelně serióznějšími evangelikály.
Katolíci, evangelíci, anglikáni a protestanti troskotají: za prvé po svých velmi rozdílných dějinách, za druhé různým způsobem a za třetí s různou prognózou.
Různým způsobem a s různou prognózou bloudí (i troskotají) všechny křesťanské církve také podle toho, na kterém žijí a působí kontinentu, a v kterém regionu.
S psaním poznámky č. 13 končím 13. června před půlnocí. Nevím, kdy budu pokračovat.